02.03.2023

K obligatornosti písemné formy podzhotovitelských smluv podle smluvních podmínek FIDIC Red Book

Realizace velkých výstavbových projektů je vždy provázena obsáhlým souborem smluvních dokumentů. Některé z nich přitom obsahují tisíce smluvně relevantních údajů, které mohou mít zásadní význam pro vznik a uplatnění nároků smluvních stran, jakož i pro řádné a včasné uplatnění smluvních kompenzačních mechanismů. Neznalost smlouvy neomlouvá.  

V praxi vyvstala otázka, zda je objednatel, resp. správce stavby, na základě příslušných ustanovení smluvních podmínek FIDIC Red Book (Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních staveb projektovaných objednatelem ve znění zvláštních podmínek) oprávněn nahlížet do znění subdodavatelských kontraktů zhotovitele a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie; jinými slovy – zda je objednatel, resp. správce stavby, oprávněn k neomezenému přístupu ke znění smluvní dokumentace zhotovitele ve vztahu k podzhotovitelům. K tomu se pak přirozeně pojí otázka, zda je zhotovitel povinen uzavírat subdodavatelské kontrakty, resp. podzhotovitelské smlouvy, výlučně písemnou formou:

1. Smlouva o dílo obecně vychází z velmi jednoduchého principu – zhotovitel pro objednatele provede dílo a objednatel za to zhotoviteli zaplatí sjednanou cenu. Podstatné smluvní náležitosti smlouvy o dílo (essentialia negotii) podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), lze vymezit takto: (i) závazek zhotovitele provést dílo na své náklady, (ii) závazek zhotovitele provést dílo na své nebezpečí, (iii) závazek objednatele převzít dílo, (iv) závazek objednatele zaplatit cenu za dílo.

2. Pro smlouvu o dílo zákon nevyžaduje písemnou formu, tj. objednatel a zhotovitel mohou smlouvu uzavřít i ústně; totéž platí i pro případné dodatky, kterými se smlouva (resp. její jednotlivá ustanovení) mění nebo ruší, ledaže si smluvní strany sjednaly zvláštní podmínky novace.

3. Smlouva o dílo, jejímž objektem je realizace velkého výstavbového projektu (dále též „Dílo“), ovšem z povahy věci nemůže být uzavírána jinak než v písemné formě, mj. se zřetelem k příslušným ustanovením zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, či zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, a dalších předpisů.

4. V praxi platí, že zhotovitel, jakožto generální dodavatel stavby (vůči objednateli, jakožto veřejnému zadavateli), realizuje Dílo prostřednictvím celé řady dílčích plnění prováděných podzhotoviteli (subdodavateli), a to na základě relativně komplikovaného souboru na sebe navazujících smluv o dílo. Takovýchto smluv pak v rámci realizace Díla mohou být uzavírány desítky až stovky. A právě pro tyto podzhotovitelské smlouvy o dílo platí, že mohou vznikat, být měněny anebo ukončovány i zcela neformálním způsobem, tzn. bez zřetele na vůli objednatele (coby veřejného zadavatele), ledaže se zhotovitel již dříve zavázal, že skutečnosti týkající se jeho subdodavatelských poměrů bude předkládat ke schválení objednateli.

5. Jak již bylo předznamenáno v úvodních odstavcích, podle současné praxe si smluvní strany standardně sjednávají jako nedílnou součást smlouvy o Dílo tzv. Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem ve znění Zvláštních podmínek (dále jen „Smluvní podmínky OP/ZP“ nebo „SP OP/ZP“). Ty jsou v rámci hierarchie smluvních dokumentů sice zařazeny až na čtvrté, resp. páté místo, avšak ve skutečnosti mají naprosto klíčový význam, neboť podle jejich jednotlivých ustanovení musí smluvní strany postupovat napříč všemi fázemi realizace Díla.

6. Podle konkrétně zkoumaných ustanovení Pod-čl. 4.4, alinea druhá, Smluvních podmínek OP/ZP platí, že:

Zhotovitel je Objednateli odpovědný za jednání a porušení smluvních povinností jakéhokoliv Podzhotovitele, jeho zmocněnců nebo zaměstnanců tak, jako by šlo o jednání a porušení smluvních povinností Zhotovitele [1]. Není-li ve Zvláštních podmínkách stanoveno jinak:

a)      Zhotovitel nemusí získat souhlas k dodavatelům Materiálů nebo podzhotovitelské smlouvě, pro kterou je ve Smlouvě uveden Podzhotovitel;

b)      k ostatním navrhovaným Podzhotovitelům musí Zhotovitel získat předchozí souhlas Správce stavby;

c)       Zhotovitel musí dát Správci stavby nejméně 28 dnů předem oznámení o zamýšleném datu zahájení každé práce Podzhotovitele a o zahájení takové práce na Staveništi; a

d)      každá podzhotovitelská smlouva musí obsahovat ustanovení, která opravňují Objednatele požadovat postoupení podzhotovitelské smlouvy Objednateli podle Pod-článku 4.5 nebo v případě ukončení podle Pod-článku 15.1   

7. Bohužel je patrné, že mnohá z ujednání Smluvních podmínek OP/ZP vykazují značné formulační a stylistické nedostatky, které v konečném důsledku mohou vést k nedorozuměním. Tak například jde-li o ustanovení sub písm. a) citovaného pod-článku, nijak z něj není zřejmé, čí souhlas nemusí Zhotovitel získat „k dodavatelům Materiálů nebo podzhotovitelské smlouvě, pro kterou je ve Smlouvě uveden Podzhotovitel“; jinými slovy, není zřejmé, zda se v citovaném ustanovení Smluvních podmínek OP/ZP míní souhlas Objednatele nebo souhlas Správce stavby [2]. Na základě ustanovení sub písm. b) lze hádat, že nejspíše půjde o souhlas Správce stavby, avšak stejně tak přijatelným se jeví závěr, že jde o souhlas Objednatele (bez ohledu na stanovisko Správce stavby), neboť je primárně věcí zadavatele, resp. Objednatele, rozhodovat o tom, jaké kvalifikační předpoklady musí splňovat jednotliví Podzhotovitelé. Se zřetelem k zásadě contra proferentem se jeví jako spravedlivé, aby uvedené ustanovení Smluvních podmínek OP/ZP bylo interpretováno ve prospěch Zhotovitele; tedy tak, že není-li ve Zvláštních podmínkách stanoveno jinak, Zhotovitel není povinen od Správce stavby ani od Objednatele získat souhlas k dodavatelům Materiálů nebo podzhotovitelské smlouvě, pro kterou je ve Smlouvě uveden Podzhotovitel.

8. Jak již bylo zmíněno, podle Pod-čl. 4.4, alinea druhá, písm. d) SP OP/ZP platí, že pokud ve Zvláštních podmínkách není stanoveno jinak, pak každá (!) podzhotovitelská smlouva musí obsahovat ustanovení, která opravňují Objednatele požadovat postoupení podzhotovitelské smlouvy Objednateli podle Pod-článku 4.5 SP OP/ZP nebo v případě ukončení podle Pod-článku 15.1 SP OP/ZP. Ačkoliv je formulace ustanovení Pod-čl. 4.4, alinea druhá, písm. d) SP OP/ZP opět velmi podivná, je třeba ji chápat jako výslovný závazek Zhotovitele zakomponovat do znění všech (!) podzhotovitelských smluv (souvisejících s realizací Díla ve prospěch Objednatele), na které se nevztahuje výjimka podle Zvláštních smluvních podmínek, závazek Podzhotovitele poskytnout třetí straně, tj. Objednateli, práva vyplývající z ustanovení Pod-čl. 4.5 SP OP/ZP, popř. Pod-čl. 15.1 SP OP/ZP. V praxi si pak nelze dost dobře představit, že by Zhotovitel Objednateli, resp. Správci stavby, dokládal splnění této smluvní povinnosti poukazem na podzhotovitelskou smlouvu uzavřenou ústně a – nikoliv překvapivě – nelze akceptovat ani jakési čestné prohlášení Zhotovitele o vzniku závazků na straně Podzhotovitele podle Pod-článku 4.5 SP OP/ZP nebo Pod-čl. 15.1 SP/ZP.  

Závěr:

Z krátkého výčtu shora uvedených skutečností vyplývá, že Zhotovitel je podle Smluvních podmínek OP/ZP povinen uzavírat prakticky veškeré podzhotovitelské smlouvy písemnou formou s výjimkou případů, kdy Zvláštní smluvní podmínky umožňují uzavřít smlouvu ústní formou. Právo nahlížet do smluvních dokumentů Zhotovitele má Objednatel tehdy, prokáže-li Zhotoviteli svůj právní zájem. Nelze ovšem bez výhrad přisvědčit závěru, že Objednatel disponuje neomezeným právem nahlížet do všech smluvních dokumentů Zhotovitele v rámci realizované zakázky. O tom však pojednáme někdy příště.   

Georgi Margaritov,

konstrukční právník a konzultant

[1] Tímto ustanovením Smluvních podmínek OP/ZP si smluvní strany sjednávají vyloučení aplikovatelnosti zásady culpa in eligendo ve smyslu ustanovení § 2914 ObčZ.  

[2]  Dlužno ovšem dodat, že podle smluvních podmínek FIDIC Red Book obecně platí, že správce stavby je považován za personál objednatele, což mimo jiné znamená, že pracuje pro objednatele a zastupuje jeho zájmy v průběhu celého projektu; to ovšem samo o sobě zdaleka neznamená, že mezi právním jednáním správce stavby a právním jednáním objednatele je vztah ekvivalence.