10.06.2025

Podle FIDIC Red Book správce stavby neposuzuje, co by mohlo být tvrzeno, ani sám nedomýšlí neuplatněné nároky. Není procesním orgánem a neřídí se vyšetřovací zásadou – rozhoduje jen o tom, co smluvní strany výslovně uplatní podle smlouvy. Platí zásada vigilantibus iura scripta sunt. V daném případě šlo mj. o to, zda může správce stavby přiznat nárok, který je fakticky oprávněný, ale opírá se o nesprávné smluvní ustanovení. 

Skutkový základ:

1. Zhotovitel ve svém oznámení označeném jako claim (resp. smluvní kompenzační nárok) tvrdil, že došlo k objektivním překážkám v přístupu ke staveništi. Konkrétně poukázal na uzavírky silničních tras v okolí stavby, které podle jeho tvrzení znemožňovaly přímý dovoz klíčových stavebních materiálů – zejména kameniva používaného pro podkladní vrstvy komunikací a další nosné konstrukce. Tyto materiály měly být dopravovány z konkrétního lomu, který byl již v zadávací dokumentaci identifikován jako zdrojová lokalita. Projektová dokumentace navíc obsahovala přílohu s tzv. „dopravními trasami pro zásobování staveniště“, která – podle tvrzení zhotovitele – předpokládala, že přeprava bude probíhat bez podstatných dopravních omezení.

2. Dlužno podotknout, že v praxi je přeprava kameniva organizována jako kyvadlový provoz nákladních vozidel mezi lomem a staveništěm, a to v přesně plánovaných časových blocích navázaných na technologickou posloupnost výstavby. Uzavírky dotčených komunikací vedly podle zhotovitele k nutnosti využívat objízdné trasy, které byly nejen delší, ale zároveň méně kapacitní, čímž došlo ke zpoždění přepravy, zvýšení nákladů na pohonné hmoty a mzdové náklady dopravců. Zhotovitel dále tvrdil, že tyto komplikace ohrozily dodržení harmonogramu a měly kumulativní dopad na navazující stavební procesy.

3. Právě s odkazem na uvedené skutečnosti zhotovitel uplatnil u správce stavby smluvní kompenzační nárok (resp. claim), jímž se domáhal (i) prodloužení doby pro splnění postupných závazných milníků, (ii) prodloužení doby pro dokončení díla a (iii) dodatečné platbu z titulu zvýšených nákladů na přepravu stavebních materiálů. Zhotovitel svůj nárok na kompenzaci dovodil zejména z ustanovení Pod-čl. 17.3 písm. g) ve spojení s Pod-čl. 17.4 smluvních podmínek FIDIC Red Book ve znění zvláštních podmínek (dále jen „OP/ZP“)[1], přičemž podpůrně odkázal i na ustanovení Pod-čl. 8.4, 8.5, 8.13 a 20.1 OP/ZP.

4. Správce stavby na uplatněné tvrzení reagoval sdělením, že skutkové okolnosti bere na vědomí, a výslovně se zavázal (resp. ubezpečil zhotovitele), že uplatněný nárok posoudí nestranně, objektivně a v intencích pravomocí, které mu byly svěřeny smluvními dokumenty. Současně však zhotovitele upozornil, že tvrzenému nároku není možné (v uplatněném rozsahu) vyhovět, neboť se opírá o smluvní ustanovení, které na tvrzený skutkový stav nedoléhá. Jinými slovy, právní základ, z něhož zhotovitel svůj nárok odvozuje, je zvolen v rozporu s obsahem a účelem příslušného ustanovení OP/ZP.

Právní posouzení:

5. Jak již bylo uvedeno, zhotovitel dovozoval, že je oprávněn uplatnit smluvní kompenzační nárok (ve smyslu ustanovení Pod-čl. 20.1 OP/ZP) především s odkazem na Pod-čl. 17.3 písm. g) OP/ZP. Správci stavby za daného stavu nezbylo než posoudit, zda skutková tvrzení obsažená v claimu skutečně naplňují předpoklady ustanovení Pod-čl. 17.3 písm. g) OP/ZP, tedy zda tvrzený skutkový základ odpovídá zvolené právní kvalifikaci. Jinými slovy – bylo třeba zhodnotit, zda zvolený smluvní titul skutečně doléhá na uplatněné nároky v podobě, v jaké byly formulovány:

6. Podle Pod-čl. 17.3 OP/ZP platí, že:

Pod-článek 17.4 odkazuje na rizika z následujících nebezpečí:

(a) válka, nepřátelské akty (ať už válka je nebo není vyhlášena), invaze, činnost nepřátel

ze zahraničí,

(b) rebelie, terorismus, revoluce, povstání, vojenský převrat, násilné převzetí moci

a občanská válka, když k nim dojde v Zemi,

(c) výtržnost, vzpoura nebo nepokoj v Zemi, které jsou vyvolány jinými osobami,

než jsou Personál zhotovitele a ostatní zaměstnanci Zhotovitele a Podzhotovitelů,

(d) válečná munice, výbušný materiál, ionizující radiace a radioaktivní kontaminace

v Zemi mimo situace, kdy toto riziko náleží Zhotoviteli, protože munici, výbušniny,

radiaci a radioaktivitu použil nebo vyvolal,

(e) tlakové vlny způsobené letadlem nebo jinými zařízeními pohybujícími se ve vzduchu

rychlostí zvuku nebo nadzvukovou rychlostí,

(f) užívání nebo zabrání jakékoli části Stavby Objednatelem mimo případů specifi -

kovaných ve Smlouvě,

(g) projektování jakékoli části Díla Personálem objednatele nebo někým jiným,

za koho je Objednatel odpovědný a

(h) jakékoli působení přírodních sil, které je Nepředvídatelné nebo u kterého se

nedalo předpokládat, že by proti němu zkušený zhotovitel přijal adekvátní preventivní opatření.

7. Již z první věty citovaného ustanovení vyplývá, že Pod-čl. 17.3 OP/ZP nelze vykládat izolovaně, ale pouze ve spojitosti s ustanovením článku 17.4 OP/ZP, které stanoví následující postup:

Jestliže a do té míry, do jaké nebezpečí a rizika uvedená v Pod-článku 17.3 vedou

ke ztrátě nebo škodě na Díle, Věcech určených pro dílo nebo Dokumentech zhotovitele,

musí dát Zhotovitel Správci stavby okamžitě oznámení a musí napravit tuto ztrátu

nebo škodu v míře požadované Správcem stavby.

 

Jestliže Zhotoviteli vznikne zpoždění anebo Náklady z důvodu napravování této ztráty

nebo škody, musí dát Zhotovitel Správci stavby další oznámení a je oprávněn podle

Pod-článku 20.1 [Claimy zhotovitele] k:

 

(a) prodloužení doby za jakékoli takové zpoždění, jestliže dokončení je nebo bude

zpožděno podle Pod-článku 8.4 [Prodloužení doby pro dokončení] a

(b) platbě jakýchkoli takových Nákladů, která se zahrne do Smluvní ceny. V případě

pod-odstavců (f) a (g) Pod-článku 17.3 [Rizika objednatele] musí být k těmto

Nákladům přirážkou zahrnut také přiměřený zisk.

 

Po obdržení tohoto dalšího oznámení musí Správce stavby postupovat v souladu

s Pod-článkem 3.5 [Určení], aby tyto záležitosti dohodl nebo určil.

8. Zdůrazněme, že zhotovitel svůj tvrzený nárok na kompenzaci podle Pod-čl. 20.1 OP/ZP opřel především o ustanovení Pod-čl. 17.3 písm. g) OP/ZP. Toto ujednání v konsolidované verzi zní takto:

Pod-článek 17.4 odkazuje na rizika z následujících nebezpečí: projektování jakékoli části Díla Personálem objednatele nebo někým jiným, za koho je Objednatel odpovědný.

9. Konsolidované znění ustanovení Pod-čl. 17.4 pak uvádí následující:

 Jestliže a do té míry, do jaké projektování jakékoli části Díla Personálem objednatele nebo někým jiným, za koho je Objednatel odpovědný vedou ke ztrátě nebo škodě na Díle, Věcech určených pro dílo nebo Dokumentech zhotovitele, musí dát Zhotovitel Správci stavby okamžitě oznámení a musí napravit tuto ztrátu nebo škodu v míře požadované Správcem stavby.

Jestliže Zhotoviteli vznikne zpoždění anebo Náklady z důvodu napravování této ztráty

nebo škody, musí dát Zhotovitel Správci stavby další oznámení a je oprávněn podle

Pod-článku 20.1 [Claimy zhotovitele] k:

 (a) prodloužení doby za jakékoli takové zpoždění, jestliže dokončení je nebo bude

zpožděno podle Pod-článku 8.4 [Prodloužení doby pro dokončení] a

(b) platbě jakýchkoli takových Nákladů, která se zahrne do Smluvní ceny. Správce stavby je povinen k Nákladům zhotovitele přirážkou zahrnout také přiměřený zisk.

 Po obdržení tohoto dalšího oznámení musí Správce stavby postupovat v souladu

s Pod-článkem 3.5 [Určení], aby tyto záležitosti dohodl nebo určil.

10. Zhotovitelem tvrzený skutkový základ – tedy dočasné uzavírky veřejné silniční infrastruktury v okolí staveniště – zjevně nelze podřadit pod riziko vymezené v Pod-čl. 17.3 písm. g) OP/ZP, které se vztahuje na případy, kdy dojde ke ztrátě nebo škodě na Díle, Věcech určených pro dílo nebo Dokumentech zhotovitele v důsledku projektování části díla osobou, za niž odpovídá objednatel. Tímto ustanovením je chráněn zhotovitel v případech, kdy vada nebo neúplnost projektové dokumentace, za kterou objednatel nese odpovědnost, způsobí škodu na díle, materiálu nebo dokumentech zhotovitele, popř. jinou majetkovou škodu.

11. V projednávané věci však nebylo zhotovitelem tvrzeno, natož prokázáno, že by v předané projektové dokumentaci (či v jiné formě zadání) došlo ke konkrétní projektové vadě, která by vedla ke ztrátě či škodě na díle, zařízeních nebo dokumentaci. Tím méně lze dovodit, že by k takové ztrátě došlo v příčinné souvislosti s projektováním provedeným osobou, za kterou nese odpovědnost objednatel. Jinými slovy: nejedná se o problém projektového charakteru, nýbrž o důsledek vnějších dopravních omezení, která byla nezávislá na projektové činnosti a nijak ji nereflektovala.

12. Nelze rovněž přehlédnout, že ustanovení Pod-čl. 17.3 písm. g) OP/ZP nepokrývá jakékoli komplikace nebo organizační ztížení na straně zhotovitele spojené s výkonem díla. Aby mohl být aktivován tento smluvní základ, je nezbytné, aby projektová chyba způsobila škodu nebo ztrátu – např. zničení části rozestavěného díla v důsledku vadného výkresu, ztrátu zařízení použitím nesprávného technologického postupu atp. O takovou situaci zde očividně nejde: zhotovitel neidentifikuje žádný chybný konstrukční nebo výkresový podklad, ale namítá faktickou nedostupnost přepravních tras, jež v době podání nabídky byly dle jeho tvrzení použitelné a později z různých důvodů uzavřené.

13. Kromě věcného nesouladu je problematické i opření nároku o ustanovení Pod-čl. 17.4 OP/ZP. To totiž v textu přirozeně předpokládá, že mezi rizikem dle Pod-čl. 17.3 a vzniklou škodou existuje příčinná souvislost, přičemž škoda či ztráta se musí týkat výlučně buď (i) díla, (ii) věcí určených pro dílo, anebo (iii) dokumentace. Zhotovitel však v claimu nijak netvrdil, že by došlo k poškození či ztrátě některé z těchto kategorií. Přitom právě škoda nebo ztráta na (i) díle, (ii) věcí určených pro dílo, anebo (iii) dokumentace je podmínkou sine qua non pro aplikaci článku 17.4 OP/ZP.

14. Ve světle výše uvedených skutečností je zřejmé, že tvrzený nárok nelze podřadit pod ustanovení Pod-čl. 17.3 písm. g) OP/ZP ve spojení s Pod-čl. 17.4 OP/ZP. Nejde totiž o riziko plynoucí z projektové odpovědnosti objednatele, nýbrž o komplikaci organizačně-logistického charakteru, která nespadá do rozsahu smluvního ustanovení, na něž se zhotovitel odvolává. Zhotovitel vyvozuje opodstatněnost svého nároku z ustanovení, které na daný skutkový stav zjevně nedoléhá.

15. Správce stavby následně správně identifikoval věcný a právní nesoulad mezi skutkovým tvrzením zhotovitele a smluvním ustanovením, na které se zhotovitel odvolal. Ze skutkového základu – tedy dočasných uzavírek veřejné silniční infrastruktury – nevyplývá žádná projektová chyba, vada dokumentace ani jiný nedostatek návrhu díla, který by bylo možné podřadit pod odpovědnost objednatele za projektování. Aplikace ustanovení Pod-čl. 17.3 písm. g) OP/ZP nepřichází do úvahy.

16. Rozhodující je však rovněž správné pochopení struktury nároku dle Pod-čl. 17.4 OP/ZP, neboť tato úprava zavádí vícestupňový mechanismus, který – v rozporu s představou zhotovitele –nelze zjednodušit pouze na identifikaci některého z rizik ve smyslu Pod-čl. 17.3 OP/ZP.

Podle Pod-čl. 17.4 OP/ZP platí, že pro uplatnění nároku podle Pod-čl. 20.1 OP/ZP je třeba kumulativně splnit následující kroky:

a)      Výskyt rozhodné události – tj. jednoho z rizik uvedených v Pod-čl. 17.3 (např. projektování objednatelem);

b)      Vznik ztráty nebo škody – výlučně na Díle, Věcech určených pro dílo nebo Dokumentech zhotovitele;

c)      Příčinná souvislost mezi rozhodnou událostí a vzniklou škodou – nestačí pouhá koexistence, nýbrž musí jít o přímý kauzální vztah;

d)      Oznámení zhotovitele – zhotovitel musí následně škodu či ztrátu oznámit správci stavby, a to bezodkladně[2];

e)      Náprava škody v rozsahu požadovaném správcem stavby – zhotovitel musí zahájit odstranění škody nebo ztráty[3];

f)       Druhé oznámení zhotovitele – pokud v důsledku odstraňování škody vzniklo zpoždění nebo náklady, musí zhotovitel vydat správci stavby další oznámení.

Jestliže výše uvedené podmínky nejsou splněny, pak správci stavby nezbývá, než claim zhotovitele uplatněný podle Pod-čl. 20.1 OP/ZP odmítnout jako neúplný a předčasný.

17. Správce stavby ovšem správně rozlišil, že určité části nároku – např. požadavek na prodloužení doby pro dokončení díla – by bylo možné přezkoumat v rámci uplatněného Pod-čl. 8.5 OP/ZP, který upravuje nepředvídané překážky způsobené zásahy veřejné moci. Taktéž správně upozornil, že zhotovitel musí i v tomto případě nejprve prokázat, že omezení přepravy mělo skutečný dopad na celkové datum dokončení díla, nikoli pouze na plynulost dílčího plnění (tzv. disruption). Ustanovení Pod-čl. 8.5 OP/ZP poskytuje ochranu pouze ve formě lhůt, nikoli kompenzace nákladů.

18. V souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt nelze správci stavby přiznat oprávnění k „domýšlení“ jiných právních základů, než jaké zhotovitel výslovně uplatnil. Pokud zhotovitel hodlá nadále tvrdit nárok, musí jej postavit na správném právním titulu a splnit odpovídající procesní kroky.

19. Při uplatňování nároku je nezbytné striktně rozlišovat mezi procesní povinností tvrdit a doložit rozhodné skutečnosti na straně zhotovitele a vymezením rozhodovací působnosti správce stavby. Smluvní mechanismus podle FIDIC Red Book vychází ze zásady, že nároky smluvních stran musí být formulovány aktivně, konkrétně a včas, přičemž správce stavby je oprávněn a povinen posuzovat pouze to, co bylo účastníkem řízení výslovně tvrzeno a právně kvalifikováno. V tomto rámci není správce stavby subjektem s vyšetřovací či instruktivní pravomocí, nýbrž odborně zdatnou osobou, která rozhoduje intra fines allegata et probata.

20. Není proto na místě očekávat, že by se správce stavby měl aktivně ujímat role „procesního kurátora“ zhotovitele a usměrňovat jej v tom, jaký právní titul má zvolit k uplatnění svého nároku. Takový přístup by nejen odporoval dispoziční povaze řízení před správcem stavby, ale rovněž by ohrozil jeho nestrannost. FIDIC Red Book nevytváří institucionální rámec, který by správci stavby ukládal poučovací povinnost analogickou například podle § 118a občanského soudního řádu, neboť postavení správce stavby není srovnatelné s postavením soudu, nýbrž s pozicí smluvního technického autoritativního interpreta.

21. Samozřejmě, správce stavby má možnost (a do určité míry i povinnost) signalizovat formální či věcné nedostatky uplatněného nároku, zejména pokud tyto překážejí jeho meritornímu projednání. Z takové signalizace však nelze dovozovat existenci povinnosti substituovat vůli zhotovitele v právní kvalifikaci skutkového základu. Jestliže zhotovitel zvolí vadný právní základ a tvrzené skutečnosti podřadí pod nesprávné smluvní ustanovení, není úkolem správce stavby tento nesoulad napravovat ani navrhovat alternativní kvalifikaci. Takový postup by byl v rozporu se zásadou nestrannosti i se smluvně vymezeným rozsahem jeho působnosti.

22. Tím spíše nelze připustit, aby správce stavby – byť i z „pomocné loajality“ vůči řádnému plnění díla – aktivně instruoval zhotovitele, jaká ustanovení smluvních podmínek by měl případně využít k dosažení nárokované kompenzace. Rozhodovací činnost správce stavby není založena na principu materiální pravdy, nýbrž na důsledném respektu k dispozici účastníka řízení. Jakékoli vybočení z tohoto rámce by bylo nejen ultra vires, ale současně by mohlo vést k důvodným námitkám porušení rovného zacházení mezi stranami.

23. V neposlední řadě rovněž uveďme, že podle zásady smluvní autonomie přísluší každé ze smluvních stran oprávnění rozhodnout, zda svá práva uplatní, či je ponechá nevyužita. Výkon subjektivního práva je v zásadě dispozitivní a jeho neuplatnění nepředstavuje porušení povinnosti, není-li smlouvou výslovně stanovena povinnost konat. Uplatnění nároku je výrazem svobodné vůle oprávněného, a jeho opomenutí – byť i vědomé – zpravidla nezakládá ani procesní, ani hmotněprávní následky. Tento princip však neplatí bezvýjimečně. V případech, kdy smluvní podmínky konstruují povinnost procesního jednání (např. oznámení nároku ve lhůtě podle Pod-čl. 20.1), může být nečinnost kvalifikována jako porušení smluvní povinnosti.

24. Z řečeného zároveň vyplývá, že správce stavby není oprávněn ani povinen zasahovat do dispoziční sféry smluvních stran, a to ani z titulu domnělé ochrany jejich práv. Není jeho úlohou domýšlet, zda a jaké nároky mohla strana potenciálně uplatnit, ani činit kroky k tomu, aby na jejich uplatnění aktivně upozorňoval. Jeho rozhodovací pravomoc se omezuje výhradně na přezkum těch tvrzení a právních základů, které byly stranou výslovně a řádně uplatněny. Výjimku z tohoto omezení by bylo možno připustit pouze tehdy, pokud by ze smluvních podmínek výslovně vyplývala povinnost správce stavby určité konání učinit – například v situacích, kdy je smluvně stanovena jeho iniciační povinnost vůči harmonogramu, kvalitě nebo bezpečnosti díla. V projednávaném případě tomu tak však zjevně nebylo.

Závěr:

Z projednávané věci jednoznačně vyplývá, že správce stavby podle FIDIC Red Book není oprávněn ani povinen domýšlet skutkové okolnosti či právní základy nároku nad rámec toho, co bylo smluvní stranou výslovně tvrzeno a kvalifikováno. Jeho rozhodovací činnost je vázána na zásadu intra fines allegata et probata a neřídí se zásadou materiální pravdy. Uznání nároku proto podmiňuje nejen věcná relevance tvrzených skutečností, ale i jejich právně adekvátní podřazení pod konkrétní ustanovení smluvních podmínek. Pokud tak zhotovitel neučiní, nelze očekávat, že správce stavby jeho pochybení napraví. Takový postup by byl excesem z pravomoci, narušením dispoziční struktury řízení a popřením smluvní autonomie stran. FIDIC v tomto ohledu nezná korektivní zásahy ani poučovací povinnost – správce stavby rozhoduje toliko v mezích tvrzeného, nikoli v intencích hypoteticky tvrditelného.

Georgi Margaritov,

konstrukční právník a konzultant